Nazdar, já jsem Bern - Bernský salašnický pes!
Ještě jsem vám nic nepsal, ale teď tak trochu musím.
Abyste věděli, jsem přátelské povahy, mám rád všechny obyvatele našeho hotýlku i lidi, co k nám přijdou, když mi to někdo včas přednese a já s nima počítám.
Jenže - byl u nás jeden pár a ta paní, když mě viděla pronesla:
"No jo!!! To je ten, kterej pokousal našeho taťku, to je úplně on! Tyyy!":(
Ten "taťka", on to byl pošťák, takovej statnej, tak ten taťka si mě vzal do náruče a já jsem ani nevrčel - a povídá mi:
"Tady, podívej, tady jsi mě kousnul! Vidíš? Ale já ti už odpustil, však jsem ti pak hodil rohlík":)
Měl jsem se teda nechat odbít rohlíkem, nevrčet na cizí lidi a ještě připustit, že koušu??? Co to bude příště?
Přesto se mi tak ulevilo, až jsem to odpuštění přijal a byl jsem ještě spokojený, že se pošťák přestal zlobit. Zabafal jsem na usmířenou, huf huf a dostal jsem pohlazení...
"Vidíš, tak musíš být hodný"!
Já je beru, listonoše, dobroty, jasně. Ale on šel asi na náš pozemek - jeeee vlastně, já to fakt nebyl, já nekousal, ten jinej salašník prostě hlídal svoje území a zapomněli mu říct, že někdo přijde!
Takže to nařčení nebylo fér - jeden za všechny - ale my v RoBenu víme, že každý jsme jedinečný a čeho je kdo schopný.
Nebojte se mě, Berna! Trápil bych se tím.
Šťastný a veselý Nový rok..... opožděně...
Stydím se a běžím hledat sníh, abych si zařádil!







Ahooj, Bernee! Tady jsem já, Ájenka... Možná ti o mně už vyprávěli, že jsem u Mirunky paničky a mám ji moc ráda. Ona taky mooc má ráda mě. Fandím ti a přeju ti, aby se ti v Robénu líbilo. Je tam určitě prima atmosféra. Tak ahoj, a pozdravuj veverunky!! Tvoje Ája