Běží liška... kam? 4 patra k nám. Zázvor jí asi nechutná! A co když já jo?

28. prosince 2010 v 0:55 | veverka Čau |  Plyšové úmysly
   Halooo, hlásí se vám zrzavý, drsnosrstý Čau - no veverka přece! Povyprávím vám, jak jsem se léta trápil, až to nakonec trochu polevilo.

Věnováno tygrovi


   V televizním dokumentu o zvířatech říkali, že lišky žerou hlodavce. No a to já jsem, hlodavec a pěkně jsem se vyděsil. Začal jsem kontrolovat, kde mám tygra, když venku něco z dálky zabafalo, hned jsem trojčil. Všichni mi vysvětlovali, že liška nevyskočí z písniček, ani z filmu. Na chvíli to přecejen pomohlo... Jedině polární lištičky se mi líbí, jsou pěkně huňaté a dost daleko!
   Soudek už vám psal v minulém článku, že ježíšek přinesl do RoBenu balík. On měl při jeho otevření radost, já šok, hrůza mě chytila za ocas a koukal jsem hned po tygrovi! V té krabici neseděla jen zmíněná plyšová kočka Labanda, vedle ní si ležela liška a koukala ven...
   Nejspíš si říká - "jeee, tady je ten Čau, no konečně, mám ho přímo před sebou. To si dám do nosu! Kožich někde zahodím, veverka je vykrmená, ani se nehne!"
   A tohle ježíšek dělá? Přinese mně, Čauovi lišku? Nedořezal by se ve mně krve, ani molitanu... Rozum se mi zastavil a city utekly, nechaly mě sedět u krabice... Slyšel jsem známé, hodné hlasy, povzbudivé volání, byl jsem zraněný a smutný. Opatrně jsem zkoumal výrazy zvířat i lidí, nechtěli být zlí, to vím a nesouhlasil bych, kdyby se ptali předem, jestli o lišku stojím.
Prostě jsem odběhl, mručel, rozdával dárky, vyhýbal se lišce, nezajímala mě. A všem to bylo líto. Dva dny mě nechali v klidu.

   "Čaučo, copak nám nevěříš? Vždyť by tě tygr ubránil, nechodíš sám daleko a vůbec ne v noci. Asi jsme se spletli, to se mohlo stát. Tak my tu lišku dáme někomu, kdo ji bude mít rád!"

Hned jsem protestoval, že je moje a dárek je dárek, úplně instinktivně, bez přemýšlení jjsem si ji bránil. Upaloval jsem na gauč a packy opřel o krabici.

      "Neee, já nikomu lišku nemůžu dát, já ji dostal. Co to povídám? Trochu jsem se podivil, co to od sebe najednou slyším. Koukala na mě zvědavě, jestli se jí dotknu nebo zase upláchnu.
   "Ty seš pěkná lištička, docela malá. Kdybys těm venku řekla, že jsem tvůj, dali by mi pokoj? Když mě budeš chránit, budu mít menší a časem vůbec žádný strach, viď?" promlouval jsem k ní. Otřela se o mě hebkým čumáčkem. Trhl jsem sebou a zkusil znovu nechat si to líbit. Byly to muka, to přiznávám. Ale do teď mi neublížila, dokonce umí podávat packy, ocasem mává jako naši pejskové. Vzal jsem ji ven, když šli dospěláci něco koupit. Byl jsem klidnější s novou ochránkyní po boku, když tygr zrovna na benzince zkoumal regál s bagetama. Mně se zdá, že si mě ta liška zkouší ochočit.

   "Tygře, můj kamaráde nejlepší a pruhovaný, doopravdy budu vždycky věřit jen tobě, snad mě nikdy na dlouho neopustíš. Já tu hodnou lišku zkusím mít rád. Fakt to neznamená, že na tebe zanevřu, zapomenu, nic mi z hlavy nevymaže, to ani nechce. Možná se jen v hračkářství dozvěděla o našem hotelu a zatoužila v něm bydlet.
Děkuju ti, žes mě nenechal tenkrát v lese a ježíškovi, že mi dal dárek, i když ví, jaký někdy dokážu být!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 beach bridal dresses beach bridal dresses | E-mail | Web | 3. listopadu 2012 v 3:57 | Reagovat
2 Replica Armani Classic watches Replica Armani Classic watches | E-mail | Web | 26. března 2013 v 5:43 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama