Bylo nebylo, až jsem zase na světě!

24. června 2016 v 23:18 | Sudoook |  Soudkova veselá RUPrika


Pročítáme si v Robenu starší články a vzpomínáme, jak moc jsme toho prožili, jak dlouho už jsme spolu! Dospěláci přestali psát, na takovou dobu, to není možný! Spoustu toho nevíte, je to taková škoda!

 

Nebuďte dospělí, byli byste šílení!

4. září 2012 v 21:12 | Veveřáci Žuch a Čoud |  Naše zážitky
Když jsme my - plyšoví veveřáci ještě jezdívali po poutích a spávali v maringotce, často jsme přemýšleli o tom, kdo si nás jednou koupí. To člověk ani veverka předem neví, že jo? Jenže my jsme měli štěstíčko!

Voňavé jméno

28. srpna 2012 v 22:10 | Rohlíček |  Naše zážitky
Čoud, toho je spousta druhů! Z cigaret, z komína, z táboráku nebo ze stánku! Taky se říká - dej mi čouda, to nám nevyšlo, tak jsme ho koupili! Teda my jsme na něj zavolalii a dospěláci platili - asi za hlídání, nerozumím tomu!
Věřte nevěřte, zase je to veverka, z doby ledové, jako náš Žuch, akorát menší a v packách nemá nic. Netváří se, že by mu to vadilo! Nevoní kouřem, ale novým plyšem, je mazlivý a trochu divoký!
Opět to byly ty dny města, jako před rokem, i stánek byl stejný, na tomtéž místě! Bylo překrásné počasí, lidi veselí, pusy plné, hodně hudby, piva i medoviny! Pouť, jak má být!
"Tadyyy, tady to je, v tadytom stánku jsem chvilku bydlel, kromě toho, jak jsme cestovali," volal Žuch nadšeně!
Přibatolila se menší veverka, se sametovou jistotou podobnou svému kožichu prohlásila, že půjde s náma a... a nikdo jí to vlastně nevymlouval:)
Nad jménem jsme neváhali, všude to tak vonělo grilováním... Tak to budou dva měsíce, co se u nás Čoud zabydlel! Lidi se smějou, kamkoli zavítáme, protože vidí dva dospělé a 4 veverky... Jsou nás plné batohy, postele, náruče, vlaky, kolotoče, stánky, nejspíš trochu blázním!
Až spatříte pěkného plyšáka, kupte si ho, nebo vyproste na někom blízkém, budeme vám vděční i za něj!
Za všechny obyvatele hotelu RoBen se loučí veverka Rohlíček
 


Omluva a přivítání

27. srpna 2012 v 23:30 | veverka Bényk |  Plyšové úmysly
Jeeemine, hrůza hrůzoucí, to smutně přiznáváme!
Tak dlouhatánsky jsme tu nebyli! Teda po pravdě, na světě jsme byli, jen ne na internetu, zanedbali jsme stránku našeho hotelu RoBen, až nám blog.cz hrozil zrušením! Nedělá se to, že ne? Takhle hrozit plyšákům a rozlitovat je?:(
Máme se dobře, to vám povím! Lítáme si na drakovi, hrajem různé hry, jezdíme na výlety, hlavně na motorcee tygrovi, i trochu pošťuchování musí být!
Naši dva dospělí mají na iPhonech hru, v níž je hodně naštvaných žaludů! Jsou moc dobré a vůbec se nezlobí, asi to někdo špatně přeložil!
Doufáme, že naše hrstička čtenářů je taky "naštvaná" jenom jako! Stejně se po nás nikdo neptal... škoda!
Takže se moc omlouváme, zároveň nás vítáme zpět a plánujeme další dva články - o novém kamarádovi a malém vězení! Musím to napsat, abych to dodržel!
Za celé osazenstvo plyšového hotelu veverka Bényk

Tak to teda nééééé!

5. října 2011 v 21:58 | Sudóóók |  Soudkova veselá RUPrika
Co je tohle za nepřátelské téma? Vlastně se ani nehodí do mé Veselé RUPriky!!! Jenže mě to tak popíchlo, že sem napsat musím!

Tisíc sudů a jedno přání

28. září 2011 v 15:51 | Sudoook! |  Soudkova veselá RUPrika
Asi jsem svědkem své eutanázie a přesto se ji snažím přežít.
Z reálného světa se musím odstěhovat do toho virtuálního.
Málem jsem utopil sebe i své okolí, nerad a nechtěně. Neumím sloužit tygrovi tak, jak byl zvyklý, jak si mě vždycky přál. Nechladím, netopím, vzdal jsem se... Já - aquamat k ničemu.


Čekání opředené tajemstvím

10. srpna 2011 v 19:34 | Rohlíček |  Naše zážitky
Náš virtuální hotel Roben je nekonečně veliký! Tak mi někdo vysvětlete, proč naši dva ochránci někdy reptají, že není kde spát?
A proč teda potřebujeme trošičku víc místa?

Velké přátelství s maličkými kamarády

4. června 2011 v 14:37 | TYGR |  Naše zážitky
My tygři to máme s hledáním kamarádů těžké. Ti velicí si myslí, že s námi musí
bojovat, aby se ukázalo, kdo je kde pánem. Ti maličcí se nás často bojí a tak není
vůbec snadné navázat nějaký vztah.

Podivné probuzení

2. června 2011 v 0:19 | Sudook |  Soudkova veselá RUPrika
Už jsem nechladil vodu, jen jsem si tak šuměl a oddechoval, až jsem docela usnul! Taky to kočičí předení mě ukolíbalo... Víte, ten Labandin motorek je děsně uklidňující!

Jízda na nejlepší motorce na světě!

26. května 2011 v 15:15 | Bényk |  Naše zážitky
Zažili jsme dneska něco, o čem se musí vyprávět, protože je to nevšední, veselé a možná jen pro jednou jedinkrát…
Svezli jsme se na nejlepší motorce na světě!

Další články


Kam dál